Záchranná stanice volně žijících živočichů na Pelhřimovsku

Spolek pro ochranu přírody Pelhřimovska se svým projektem Zřízení záchranné stanice byl podpořen ve Velké výzvě 2020, kvůli zdržením covidovou situací prodloužen a na Darujme běží sbírka organizovaná nadačním fondem do 31.12.2021.

Předseda spolku p. Petr Marek, ekozemědělec z Častonína, (na fotce) o práci spolku a v tomto období napsal:

"V roce 2021 jsme přijali 28 handicapovaných živočichů, které jsme buď rovnou předali pracovníkům stanice ve Vlašimi, nebo si několik spíše snadnějších případů ponechali ve vlastní péči. Po vyléčení jsme je úspěšně navrátili do přírody.

Jednalo se o mládě poštolky obecné, které bylo po nárazu do drátu elektrického vedení několik týdnů neschopno letu. Zajistili jsme poštolce klid ve ztemnělé menší voliéře, sestavené z voliérových dílů, zakoupených z podpory fondu a individuálních dárců. Krmena byla kuřecím masem a hlodavci. Poté jsme ji mohli znovu vypustit v Mysletíně, kde hnízdí rodičovský pár.

Dalším druhem, který jsme se rozhodli vypiplat sami, bylo mládě vrabce domácího, které nám lidé přinesli ze zemědělského podniku v Putimově (nejlepší by ale bylo, vrátit vypadlé ptáče zpět do jeho hnízda, které se někde poblíž určitě nachází). Vrabečka jsme krmili vařeným vajíčkem a moučnými červy. Za 3 týdny byl připraven k návratu k hejnu vrabců v areálu zemědělského družstva.

Neúspěchem skončil případ dospělého rorýse obecného z Pelhřimova se zlomeným křídlem. I po konzultaci s pracovníky jiných záchranných stanic byla prognóza od začátku nepříznivá. S Vlašimskou stanicí jsme byli domluveni, že pro něho přijedou, pokud přežije u nás do rána. Zpočátku se jeho stav neměnil, ale po několika hodinách se prudce zhoršil a rorýs uhynul.

Asi nejvíce zabrat nám dal měsíční pobyt mladého strakapouda velkého, sraženého motorovým vozidlem. Byl dlouho neschopen letu, ale jinak chutí k potravě a aktivitou ve voliéře překypoval. Učinili jsme dva neúspěšné pokusy o jeho návrat, ale stále se nám jeho let nezdál dostatečně jistý. Teprve na třetí pokus před námi s jistotou vyšplhal po kmeni do koruny stromu a poté přeletěl na sousední strom.

Jednodenní pobyt u nás zažilo i dospělé káně lesní, které nám bylo dovezeno sražené autem nedaleko Svépravic. Po běžném zkontrolování stavu křídel a ostatních částí těla jsme nenašli žádná zevní poranění. Jednalo se nejspíš pouze o šok. Hned následující den jsme učinili úspěšný pokus s jeho návratem v místě nálezu.

Každoročně kontrolujeme zhruba 40 lokalit, kde někdy hnízdili, hnízdí nebo by mohli hnízdit výři velcí. Jde o druh silně závislý na ochraně. Reaguje velmi citlivě na rušení člověkem, jako je těžba dřeva, turistika, horolezectví, myslivost aj. Často se podaří domluvit, aby byl v okolí hnízdiště zajištěn klid. Dalším rizikovým faktorem je dlouhotrvající nepříznivé deštivé počasí v době krmení mláďat. Dospělým ptákům se nedaří ulovit kořist, která ani nevylézá z úkrytu. I v letošním roce takovéto deštivé dny v době krmení přišly. U vyhladovělých mláďat pak může docházet ke kanibalismu, kterému lze zabránit vhodným přikrmením po nejkritičtější dny. Každoročně dokumentujeme okolo 10ti vyvedených mláďat výra na našem okrese. Jedna se o úctyhodný, majestátní druh sovy, největší v Evropě.

Na podzim je do záchranných stanic přinášeno větší množství mladých ježků. Někdy se jedná o zvířata odebraná z přírody zbytečně, ale bývá i dost podváhových, která nejsou v takové kondici, aby dlouhé zimní období přežila. Často bývají napadeni spoustou vnějších parazitů, kteří jim velmi znepříjemňují život. My jsme letos několik takových případů přebírali. Většinou se skutečně jednalo o zesláblé jedince, které jsme předali do záchranné stanice, kde se jim přes zimu dostává odpovídající dlouhodobé péče, jak po stránce ošetřovatelské, tak veterinární. Myslím si, že i špatná kondice a celkový úbytek ježků souvisí se stavem krajiny, kdy se už delší dobu ví o masivním úbytku hmyzu, představující hlavní složku jejich potravy.

Odběr handicapovaných živočichů našeho okresu děláme již několikátým rokem ochotně, rádi a zadarmo. Vybudování vlastní menší záchranné stanice v Pelhřimově zůstává i nadále jeden z prioritních cílů našeho Spolku pro ochranu přírody Pelhřimovska.

Na výstavbu stanice jsme zakoupili za nemalé soukromé finanční prostředky pozemek v blízkosti města. V letošním roce se podařilo zahájit konkrétní jednání s radnicí.

Jsme přesvědčeni, že absence zařízení typu záchranná stanice živočichů je zde velmi znát na malém zájmu o tuto problematiku, zejména pak u mladé generace. Žádná teoretická vyučovací hodina přírodopisu nemůže u dětí nahradit přímý kontakt s živým tvorem. Pokud se výstavba stanice podaří zrealizovat, počítáme s tím, že by školní mládež byla přizvána jak na pomoc při ošetřovatelské práci, tak k samotným vypouštěcím akcím uzdravených zvířat. Zatím se nelze divit, že se na našich přírodněvzdělávacích akcích setkáváme hlavně se spoluobčany dospělými, nebo vyššího věku. Náš Spolek zde působí přes tři roky. Každým rokem je jeho činnost rozšiřována a věříme, že se z něj stane silná místní organizace."

Tuto dřevěnou vzdělávací ceduli Nejčastější návštěvníci našich krmítek a bytelné krmítko k tomu nabízí nově Spolek mateřským školkám, školám, obcím a dalším zájemcům. Je to spojení šíření užitečných informací a dalšího získávání peněz pro zřízení záchranné stanice.

Spolek pro ochranu přírody Pelhřimovska

Častonín 19, 393 01 Pelhřimov

IČO: 06736548

Petr Marek – předseda spolku, tel.: 723 066 404, spoppe@seznam.cz